Individuální psychoterapie

Poskytuji terapii v daseinsanalýze, která vychází z fenomenologického porozumění autentickému, bezprostřednímu „bytí–ve-světě“, tzn. svobodnému přijetí odpovědnosti za vlastní život. V rámci rozhovoru postupně vystávají přání klienta, mnohdy jiná, než jaká byla na začátku setkání. Což je ale úplně v pořádku. Tak jako je celý náš život plný změn, může se měnit i cesta klienta během terapie.
Spolu s klientem prozkoumáme možnosti a jaká se nabízí řešení. Hledáme odpovědi na otázky i skryté významy. V bezpečném, vstřícném spolubytí prožíváme, co právě samo přichází skrze rozhovor nebo i mlčení. Smyslem je zjistit, jak tomu klient rozumí, co daná věc pro něj znamená, aby byl schopen vlastního porozumění. Velký význam přitom má vyslovení věcí nahlas.
Pracuji pod pravidelnou supervizí a řídím se etickým kodexem a pravidly pro profesi psychoterapeuta České asociace pro psychoterapii.
Individuální terapie on – line
Rozumím tomu, že pro někoho může představovat velký problém setkat se s cizím člověkem v cizím prostředí a mluvit o svých intimních záležitostech. Rozhodla jsem se i pro možnost on-line terapie právě pro tyto případy, byť se raději s druhým člověkem setkávám osobně. Při osobním setkání mohu lépe vnímat, jak se druhý při rozmluvě má, jak se cítí prostřednictvím řeči těla. To stejné platí i opačně.
Terapie on-line proto může být jakýmsi úvodním setkáním, na kterém si pak můžeme říct, zda je možný i jiný způsob setkávání.
Terapie Lesní chodci

Jsme zavaleni informacemi z okolního světa. Neustále sledujeme mobil, kompulzivně sdílíme nové informace a máte pocit, že musíme být neustále připojeni? Čím více času trávíme s technologiemi, tím větší je pravděpodobnost, že následkem jejich nadměrného používání budeme trpět. V roce 1984 byl zaveden pojem „technostres“, který označuje nezdravé chování v souvislosti s novými technologiemi. Jeho příznaky mohou být úzkost, bolesti hlavy, deprese, duševní únava, napětí v očích a krku, nespavost, frustrace, podrážděnost až ztráta schopnosti ovládat se.
Smysl tohoto druhu terapie je poskytnout péči prostřednictvím rozhovoru s terapeutem i lidem, kteří se na terapii mezi čtyřmi stěnami necítí, a přesto mají potřebu si popovídat o tom, co je trápí. Prostředí, ve kterém se nezvykle odehrává – v lese, navozuje atmosféru neformálního, neutrálního setkání na cestě. V něm si může klient dovolit jen tak být. Na chvíli vypnout, nestarat se o informace, které neustále plynou virtuálním světem.
Být a zároveň vnímat ticho, sluneční svit, ptačí zpěv, anebo vítr v korunách stromů. Toto prostředí pomáhá odbourat možné bariéry na straně klienta a léčí, dává odpočinout mozku. Aktivní pohyb v přírodě, vždy podmíněný konkrétním potřebám a možnostem klienta, přidává terapii nový rozměr. Dochází k uvolnění stresu, zlepšení wellbeingu. Může vést i k novým nápadům. V přírodě je aktivní tzv. jemná fascinace, mimovolná pozornost, která nevyžaduje žádné duševní úsilí, přichází přirozeně.
Vědecky prokázané bylo i snížení krevního tlaku, zlepšení kardiovaskulárního a metabolického zdraví, zlepšení soustředění, paměti, nárůst energie, povzbuzení imunitního systému a omezení stresu. Pobytem v přírodě došlo u mnohých k prodloužení doby, po kterou kvalitněji spali.
Jelikož terapie Lesní chodci nemusí vyhovovat všem klientům, dochází před vlastní terapií k úvodnímu setkání, na kterém terapeut s klientem zhodnotí vhodnost této terapie. Dojde i k upřesnění průběhu terapie – příslušné délky (od 50 až po 90 min.), jakým terénem bude vést naše cesta (půjde o lesní cesty v okolí Říčan) a podrobnosti k vybavení klienta.
Inspirací pro vznik této terapie byla nejen znalost psychoterapeutické techniky terapie za chůze (peripatetiky), nýbrž i kniha A. Hogenové, M. Slaninky „Žít z vlastního pramene“. Až následně poté se mi do rukou dostaly knihy o terapii v lese: „Šinrin-joku. Japonské umění lesní terapie“, Dr. Quing Li a „Lesní terapie ve městě. Jak využít efektu biofilie v urbanizovaném městě?“, C. G. Arvay.
